Tento týden se mi zdálo, že jsem byla v místnosti, kde bylo jaderné zařízení a dva koláče. Jeden z koláčů jsem snědla. Do místnosti přišla moje mamka a řekla mi, že koláče byly připravené pro vítěze skautského orientačního běhu. Strašně mě pobavilo, že jsem ten koláč snědla a běžela jsem do pekařství koupit náhradní. Po cestě jsem potkala manžela. Manžel šel se mnou. Vystáli jsme frontu a koupili koláč. Když jsme pekařství opouštěli, všimla jsem si staršího páru, který seděl u východu. Paní se naklonila k pánovi, zle se na nás podívala a něco mu pošeptala. Věděla jsem, že říká něco o dnešní mládeži.
Šla jsem k paní a dožadovala jsem se toho, aby mi to zopakovala. Manžel šel mezi tím uložit koláč. Dohadování s postarší ženou přerušila rána. Okamžitě jsem věděla, že byl manžel neopatrný a při umisťování koláče omylem vybouchl jaderné zařízení. Okolí polila bílá barva a vše létalo jako ve zpomaleném záběru vzduchem spolu s výbuchem. My také. Cítila jsem, jak se rozplývám. V dálce jsem viděla muže. Natáhla jsem k němu ruce a on ke mě. za čas jsme k sobě doletěli, objali se a oba se úplně rozplynuli.
Pak jsem se probudila, ale ve snu jsem opravdu věřila, že je konec.